Každopádně jsem včera byla pozvaná na výlet se školou, který jsem nemohla odmítnou. Asi ve 12 jsem se nachystala a spolu s taťkou jsme vyjeli. Nejdřív jsme vyzvedli bratrance Fellipe a jeho mamku Janinu (sestra od ženy bratra mé mamky). Projeli jsme celé město, a pak jsme je vysadili v práci mé mamky. Tam měli auto a už se o sebe postarali. Zase jsme přejeli celé město, protože jsme jeli vyzvednout mou sestru Isidoru ze školy. Jelikož nikde v okolí školy není parkoviště, tak jsme stáli v zákazu :D. Po nějaké te době sjme se dočkali, doběhli jsme k autu, kde už samozdřejmě byl malý problém, ale vše se vyřešilo. Zase na druhou stranu města, tentokrát do obchoďáku na oběd. Hmm.. Burger King samozdřejmě nic zdravého. Bacha zase nestihámé, jak typické.. :D Frčíme přes město ke škole, ale dost pomalu protože kolona je kolona. U školy už čeká autobus.
Učitel nás přivítal (14:30), a mohly jsme nastoupit. Můj výlet stál asi 1000CLP, co víc si přát?! Můžu poznávat krásy této země téměř zadáčo. Jak jsem později zjistila, tak to je spíš pro základku, ale to nevadí! :D Bus byl sice poloprázdný, ale super komfortní. Jeli jsme asi 45 minut, celkem hezkou krajinou. Děcka tam zpívaly nějaké písničky, ségra někdy křičela něco ve smyslu: Ne, jmenuje se Ania, je to moje sestra, je z ciziny.. Učitel se mi snažil něco říct a já jsem pochopila, takže ségra se může jít schovat s tím, že nerozumím španělsky, protože když se chce všechno jde! Dozvěděla jsem se, že to co vidím je patnáct let vyschlá řeka, vypadalo to trochu jak spoušť, protože to bylo opravdu velké koryto. Ve sluchátkách mi hrálo AC/DC, z okna jsem viděla zasněžené vrcholky hor a hned první myšlenka byla na naše rodinné lyžování v Alpách (głównie tatowe widea).
Konečnš jsme na místě. Všichni natěšeně vyskakovali z autobusu, sebrali jsme se a šli. Sestra mě představila nějakým kamarádkam, stejně si je nepamatuju (mám problém i s mými 40 spolužáky). Hned jsme se rozešli nahoru, zkusila jsem oslovit jednoho ze starších kluků, protože málokdo umí alespoň trošičku anglicky. Trefa do černého nějak se dorozumíme. Naše skupina se celkem roztáhla, jdeme úzkou uličkou až na vrchol, tam čekáme na ostatní. Je to velká pláň, kde jsou dva stromy a jedna lavička. Všichni se mně na něco ptají a profe má proslov ohledně dnešního výletu a tomto místě. Fotím se s učitelem. Děcka se rozletěla k prolízkám a profe už vstupuje do areálu. Je to "Museum de karete" něco jako povozy, ale najdete tam úplně všechno. Je to oplocené a vztahuje se to na celou horu, asi co 50 metrů byla nějaká socha nebo expozice. Svítilo krásně sluníčko a všude kolem mně byly hory, okouzlující pocit. Spolu s učiteli jsme to obešli, snědli svačinku, udělali pár fotek a šli jsme do města. Tam jsme navštívili překrásné náměsti, kostel a malebnou uličku. Byly to úžasné chvíle, pak jsme zašli na zmrzku udělali pár fotek a šli. Druhý učitel koupil pro všechny nanuky, tak to bylo milé překvapení.
Celou cestu jsem si povídala s lidma, které jsem nikdy neviděla a kteří téměř vubec neuměli anglicky. Přes to jsem si výlet moc užila a večer (19-20) jsem ještě strávila v centru města s mou sestrou, Merisabell (Nana) a nějaké kámošky mojí sestry. Nebyla jsem si úplně jistá, co se mělo dít, ale na konec to bylo fajn a dokonce jsem nějakým zázrakem měla i pizzu :D.
V noci u nás byla opět Janina a spolu s mamkou a Isi jsme všechny prozkoumaly velké pytle oblečení a bot. Bylo toho opravdu hodně, ze začátku to bylo fajn, ale po dvou hodinách jsem už byla docela unavená. Den jsem si moc užila a těším se na to, co mě čeká..
Žádné komentáře:
Okomentovat