Tak a Ania uvádí článek na téma Velikonoční ostrov ve spolupráci s Českou ambasádou v Chile. V českém znění Pavel Pavel, Jaroslav Svěcený, Josef Rychtář a další. Tak nějak jsem dnes zase byla navštívit Santiago a naši českou komunitu. Při jednom jsem sfoukla zařídit si šaty na svatbu mého čilského bratrance Fellipe, která bude v březnu.
Odpoledne jsem strávila s host mamkou a její kamarádkou v obchoďáku Parque Arauco, a pak šup na ambasádu. Jak se dalo čekat, bylo to dost slavnostní. Moc jsem nevěděla do čeho jdu, ale na místě jsem hned vše pochopila. Pozvánka byla na 20:00, ale konverzace, ochutnávání dobrůtek ze stolu a seznamování se předcházelo zahájení, které bylo asi v 21 hodin.
Pan velvyslanec Josef Rychtář se ujal slova, velmi pěkně nás přivítal, pak už předal slovo panu Pavlu Pavlu a začalo naše dobrodružství na ostrově Rapa Nui (Velikonoční ostrov). Prezentoval česky a pro všechny ostatní tam byla tlumočnice (což se mi hodilo pro vylepšení mé španělštiny). Prezentace byla plná záhad a zajímavých zjištění jako jak se sochy přemístily, jak se jim dostaly klobouky na hlavu, proč jsou slepé, proč některé mají čtyři ruce, o kultu ptačích mužů, cestovaní Moai do Japonska, spoustě petroglyfů po celém ostrově (19000), jeskyním, kráterům, proč jsou Moai tváři do vnitrozemí, natáčeni filmu pro National Geographic, chůze stylu "váleni sudu", spousta archeologů a profesorů z různých části světa, betonové soše Moai v České Republice, nerozluštěném písmu, záhadě architektonické techniky z Machupicchu a informačních tabulkách, kterých umístění stojí 25.000 USD. Doopravdy toho bylo o hodně víc a tento člověk je s tím ostrovem spojen o mnoho víc než si můžete představit, letos slaví své 30. výročí s tímto ostrovem. Zná snad všechny gubernátory a důležité osobnosti tohoto místa. Když jsme už poznali i místní slavnosti, lidi (4000 obyvatel) a festival, rozloučili jsme se nádherným snímkem a pan Rychtář obdržel sošku Moai made in the Czech republic.
Slovo si převzala paní ... a představila nám své zájmy kulturou, tancem a všeho ostatního spojeného s Rapa Nui. Její dcera je jedinou Evropankou, která "má povolení" tančit v rámci oficiálních představení s domorodci. Letos také uplynulo 20 let od návštěvy Václava Havla na tomto ostrově, díky tomu se také podařilo spustit projekt na podporu. Po tomto krásném úvodu jsme mohli obdivovat dva tance, přičemž každý jednotlivý pohyb má svůj význam, a proto to je tak zvláštní.
To ale nebylo vše! Jako třešinka na dortu na závěr vystoupil světoznámý český houslista Jaroslav Svěcený. Ve čtvrtek 4.2. měl koncert ve Frutillaru a dneska se vrátil a měli jsme toto kouzelné překvapení! Samozřejmě vystoupení bylo famózní, jen mráz běhal po zádech. Rozhodně to byl skvělý zážitek a hned jsem si vzpomněla na svoji spolužačku Anet. Tak krásně jsme zakončili oficiální část a pustili se do části volné. Jelikož už na mne čekala host mamka, tak jsem vyměnila jen pár slov, rozloučila se a utíkala. Taky jsem jim vzala do auta ochutnávku, protože si to nemůžou vynachválit. Něco málo před 23 jsme byly na cestě domů, do Los Andes. Ještě jsem přemýšlela, že bych skočila na narozeniny Nati, ale vzala jsem to přímo do pelechu. Dobrou
Odpoledne jsem strávila s host mamkou a její kamarádkou v obchoďáku Parque Arauco, a pak šup na ambasádu. Jak se dalo čekat, bylo to dost slavnostní. Moc jsem nevěděla do čeho jdu, ale na místě jsem hned vše pochopila. Pozvánka byla na 20:00, ale konverzace, ochutnávání dobrůtek ze stolu a seznamování se předcházelo zahájení, které bylo asi v 21 hodin.
Pan velvyslanec Josef Rychtář se ujal slova, velmi pěkně nás přivítal, pak už předal slovo panu Pavlu Pavlu a začalo naše dobrodružství na ostrově Rapa Nui (Velikonoční ostrov). Prezentoval česky a pro všechny ostatní tam byla tlumočnice (což se mi hodilo pro vylepšení mé španělštiny). Prezentace byla plná záhad a zajímavých zjištění jako jak se sochy přemístily, jak se jim dostaly klobouky na hlavu, proč jsou slepé, proč některé mají čtyři ruce, o kultu ptačích mužů, cestovaní Moai do Japonska, spoustě petroglyfů po celém ostrově (19000), jeskyním, kráterům, proč jsou Moai tváři do vnitrozemí, natáčeni filmu pro National Geographic, chůze stylu "váleni sudu", spousta archeologů a profesorů z různých části světa, betonové soše Moai v České Republice, nerozluštěném písmu, záhadě architektonické techniky z Machupicchu a informačních tabulkách, kterých umístění stojí 25.000 USD. Doopravdy toho bylo o hodně víc a tento člověk je s tím ostrovem spojen o mnoho víc než si můžete představit, letos slaví své 30. výročí s tímto ostrovem. Zná snad všechny gubernátory a důležité osobnosti tohoto místa. Když jsme už poznali i místní slavnosti, lidi (4000 obyvatel) a festival, rozloučili jsme se nádherným snímkem a pan Rychtář obdržel sošku Moai made in the Czech republic.
Slovo si převzala paní ... a představila nám své zájmy kulturou, tancem a všeho ostatního spojeného s Rapa Nui. Její dcera je jedinou Evropankou, která "má povolení" tančit v rámci oficiálních představení s domorodci. Letos také uplynulo 20 let od návštěvy Václava Havla na tomto ostrově, díky tomu se také podařilo spustit projekt na podporu. Po tomto krásném úvodu jsme mohli obdivovat dva tance, přičemž každý jednotlivý pohyb má svůj význam, a proto to je tak zvláštní.
To ale nebylo vše! Jako třešinka na dortu na závěr vystoupil světoznámý český houslista Jaroslav Svěcený. Ve čtvrtek 4.2. měl koncert ve Frutillaru a dneska se vrátil a měli jsme toto kouzelné překvapení! Samozřejmě vystoupení bylo famózní, jen mráz běhal po zádech. Rozhodně to byl skvělý zážitek a hned jsem si vzpomněla na svoji spolužačku Anet. Tak krásně jsme zakončili oficiální část a pustili se do části volné. Jelikož už na mne čekala host mamka, tak jsem vyměnila jen pár slov, rozloučila se a utíkala. Taky jsem jim vzala do auta ochutnávku, protože si to nemůžou vynachválit. Něco málo před 23 jsme byly na cestě domů, do Los Andes. Ještě jsem přemýšlela, že bych skočila na narozeniny Nati, ale vzala jsem to přímo do pelechu. Dobrou
Žádné komentáře:
Okomentovat