Víkend 8.-10.1. byl už dlouho do předu plánovaný, ale schválený byl až na poslední chvíli, tak to bylo trochu narychlo. Kempovali jsme v okolí města La Serena v malé vesničce Valle del Elqui (Pisco Elqui). Komplikovanější bylo to, že jsem potřebovala stan, spacák, karimatku a dostat se do La Sereny, kde jsme měli sraz v pátek. Naštěstí moje rodina byla na to trochu připravená, sice našim evropským normám se to trochu vymykalo, protože tak velký a težký spací pytel nemá ani moje babička, ale vše je lepší nežli nic :D. Z Los Andes nejede žadný autobus do La Sereny a navíc my jsme tam měli být v rozmezí 10-12 hodin, což první autobus z našeho regionu tam je v 14 hodin, to znamenalo, že musím jet posledním ve čtvrtek. Jela jsem s Alexem, Margie a Amandou. Lístky jsme už měli koupené do Santiaga, protože jsme lepší možnost neměli, než jet na jih přestoupit, a pak zase na sever. Měla jsem na pilno, protože jsem se musela zbalit na víkend, pak taky na celý další týden a ještě k tomu Mamka pozvala návštěvu a měla jsem navštívit babičku, ale nějak se to pomotalo.
Víceméně připravena s obrovským a těžkým vakem jsem vyjela vstříc novým dobrodružstvím. Cesta do Santiaga byla v pohodě, dojeli jsme asi v 22:30 na nějakou zvláštní ulici a tam nám řekli, že to je terminál. Tak jsme sebrali věci a ve velkém, tmavém a cizím městě jsme se vydali hledat cestu na další terminál. Oči jsme měli na stopkách, všude plno lidí a my jsme neměli ani tušení, kde máme jít. Jasné bylo to, že musíme najít autobus, co jede do La Sereny. Nějaký místní taxikář nám poradil: Aquí dos quadras derecho, después doblas y cuatro cuadras hastal fin y arriba esta terminal de norte. Po cestě jsme ještě byli lehce zmateni, a tak jsem se ptala na cestu, protože derecho y doblar derecha je něco jiného… Všechno jsme našli, pak si jenom zařídit lístky. V 23 hodin jsme si sehnali konečně sedadla a mohli jsme v klidu čekat než přijede autobus. Naše noční cesta ze Santiaga sice trvala něco kolem 6 hodin, ale šťastně jsme dojeli v 5:30 ráno na zastávku u terminálu. Byla tma a nikdo to tam neznal, přesunuli jsme se jen na Autobusové stanoviště a tam jsme čekali na Rotex asi až do 10, a pak ještě společně do 14. Tak se začal náš Rotex víkend…
V mezičase jsme šli po skupinkach do Jumba (supermarket) nakoupit jídlo, protože stravování jsme si měli zajistit sami pro tento víkend. Spojila jsem se s Leonie a tak to bylo jednodušší. Pak jsme všichni nasedli na micro a asi 1,5h jsme jeli na místo. Po cestě to vypadalo, že se usmažíme za živa, jeli jsme dolinou, kudy vedle jen jedna cesta a zrovna jsme trefili na zácpu. Všichni jsme byli uchvácení místem, kde byla naše konečná, bylo to jak oáza, jak z nějakého filmu. Nadherné náměsti s fonntanou a kostelem, plno zeleně, hodně lidí a do uší se nám nenapádně vlídila muzika pouličního artisty. Sebrali jsme všechny naše bágly a šli jsme na horu po cestě, kde jsme našli náš kemp "Rancho Rodrigez". Bylo to to nejúžasnější místo na světě!
Všichni jsme dostali náramky, jak na fesťáku a šli jsme ssi rozložit stany do celého jednoho bloku. Stan jsem měla sice jen pro jednu osobu, ale byla jsem s Leonie, protože ona stan neměla. Stan hotov, madračka už skoro taky a teď přišla na řadu večeře. Něco jsme snědli a celý večer jsme měli volné aktivity. Zašli jsme nahoru k umělýmu jezírku, pak do centra a v noci byl táborák, Dj a spousta jiných mladých lidí. :) V noci kemp teprve ožil, byla jsem utahaná, a tak jsem šla spát už ve 2.
Ráno jsme se všichni postupně probouzeli kolem 10 hodiny a po snídaní jsme šli navštívit místní destilerii Pisca. Jeli jsme tam namačkani v malém micru, které mělo problém nás vytáhnout do kopečka :D. Továrna byla maličká a zastaralá, ale celkově to vypadalo hezky a zakončili jsme to ochutnávkou dvou vzorků. ;) Po programu jsme šli na oběd, který byl jako jediné jídlo zahrnuto ve víkendu. Pochutnali jsme si na místní kuchyni, i když jsme si dopředu vybírali , co chceme, tak to bylo spíš překvapení. Moc oddychu nebylo, a opět jsme se přesunuli do kempu, kde už čekal minibus. Tento krát jsme měli namířeno k řece, kde jsme mohli chillovat celé odpoledne. Párkrát jsem měla pocit, že se ten microbus rozpadne, protože jsme s ním jeli na místa, kde bych čekala jen 4x4 :D! U "řeky", vlastně to byl ledový potok, na nás už čekal Dj. Bylo to zajimavé, rozhodně jsem čekala něco jiného. Plavat nešlo, protože byly dvě části - voda po kotníky a voda po zadek. Cíl osvěžení to splnilo a to bylo důležitý. Po dřímce jsme se vrátili do kempu. Po skupinkách jsme šli opět do centra, s Hannou jsme prošmejdily všechny obchůdky a procházka nám jen prospěla. Na náměstí byli úžasní kluci, co hráli na trubku a harmoniku, šlo vidět, že je to baví a velmi dobře se to poslouchalo. :) Večer byl zase taborák, ale většinu času jsme hráli hry se skupinkou, ktera kempila hned vedle nás. V noci se všichni trochu rozlezli, a tak nás na konec Rotexáci všechny svolali a šli jsme povinně spát.
Ráno jsme měli ještě team building, a pak nastal čas na mě, Alexe a Madse, protože jsme byli jediní, co chtěli jít na exkurzi do Destilerii Pisco Mistral, jednoho z největších producentu pisca v Chile. Bylo to úžasné ostatní můžou určitě litovat, že nevyužili příležitosti ;) Sice jsme si za to platili, ale stálo to zato! Pak už jsme uháněli do kempu, kde na mě čekala rodina Haydna (Calama,Usa). Já jsem měla přespat u Hanny (Coquimbo, De), která je právě v Chile sestřenicí Haydna, a proto mě taky vzali autem. Ostatní výměnní studenti jeli micrem zpět do La Sereny. Nás jelo 7 v autě - rodina Haydna (3+on), Hanna, Amanda a já. Většinu jsme prospali azavezli nás až domů k rodině Hanny, a tak se začal můj výlet v La Sereně...
Všichni jsme dostali náramky, jak na fesťáku a šli jsme ssi rozložit stany do celého jednoho bloku. Stan jsem měla sice jen pro jednu osobu, ale byla jsem s Leonie, protože ona stan neměla. Stan hotov, madračka už skoro taky a teď přišla na řadu večeře. Něco jsme snědli a celý večer jsme měli volné aktivity. Zašli jsme nahoru k umělýmu jezírku, pak do centra a v noci byl táborák, Dj a spousta jiných mladých lidí. :) V noci kemp teprve ožil, byla jsem utahaná, a tak jsem šla spát už ve 2.
Ráno jsme se všichni postupně probouzeli kolem 10 hodiny a po snídaní jsme šli navštívit místní destilerii Pisca. Jeli jsme tam namačkani v malém micru, které mělo problém nás vytáhnout do kopečka :D. Továrna byla maličká a zastaralá, ale celkově to vypadalo hezky a zakončili jsme to ochutnávkou dvou vzorků. ;) Po programu jsme šli na oběd, který byl jako jediné jídlo zahrnuto ve víkendu. Pochutnali jsme si na místní kuchyni, i když jsme si dopředu vybírali , co chceme, tak to bylo spíš překvapení. Moc oddychu nebylo, a opět jsme se přesunuli do kempu, kde už čekal minibus. Tento krát jsme měli namířeno k řece, kde jsme mohli chillovat celé odpoledne. Párkrát jsem měla pocit, že se ten microbus rozpadne, protože jsme s ním jeli na místa, kde bych čekala jen 4x4 :D! U "řeky", vlastně to byl ledový potok, na nás už čekal Dj. Bylo to zajimavé, rozhodně jsem čekala něco jiného. Plavat nešlo, protože byly dvě části - voda po kotníky a voda po zadek. Cíl osvěžení to splnilo a to bylo důležitý. Po dřímce jsme se vrátili do kempu. Po skupinkách jsme šli opět do centra, s Hannou jsme prošmejdily všechny obchůdky a procházka nám jen prospěla. Na náměstí byli úžasní kluci, co hráli na trubku a harmoniku, šlo vidět, že je to baví a velmi dobře se to poslouchalo. :) Večer byl zase taborák, ale většinu času jsme hráli hry se skupinkou, ktera kempila hned vedle nás. V noci se všichni trochu rozlezli, a tak nás na konec Rotexáci všechny svolali a šli jsme povinně spát.
Ráno jsme měli ještě team building, a pak nastal čas na mě, Alexe a Madse, protože jsme byli jediní, co chtěli jít na exkurzi do Destilerii Pisco Mistral, jednoho z největších producentu pisca v Chile. Bylo to úžasné ostatní můžou určitě litovat, že nevyužili příležitosti ;) Sice jsme si za to platili, ale stálo to zato! Pak už jsme uháněli do kempu, kde na mě čekala rodina Haydna (Calama,Usa). Já jsem měla přespat u Hanny (Coquimbo, De), která je právě v Chile sestřenicí Haydna, a proto mě taky vzali autem. Ostatní výměnní studenti jeli micrem zpět do La Sereny. Nás jelo 7 v autě - rodina Haydna (3+on), Hanna, Amanda a já. Většinu jsme prospali azavezli nás až domů k rodině Hanny, a tak se začal můj výlet v La Sereně...
Žádné komentáře:
Okomentovat